April 2013

stay strong .

30. april 2013 at 22:24
sedím ve tmě v novém domě a jediné co vnímám je záření monitoru. májku jsem si užila ... mohla jsem sice být jen do 21:00 protože jsme museli odject kvůli mé malé sestřičce ale užila jsem si to ,, byla legrace. - přemýšlím o hororu který jsem viděla na počítači - stahuju si je protože pak nemám odvahu si je pustit - nedává to smysl - já nedávám smysl. znáte takový ten pocit, že se k smrti bojíte ale stejně to chcete vidět ? že vám to přijde nechutný ale stejně o to nechcete přijít ? já to tak mám.

dneska jsem se přistihla jak koukám na sebe do zrcadla a říkám si jestli je tohle vůbec možné. necítím se tak jak vypadám. mám jiný styl než nosím - to všechno ale ze mě udělalo okolí. nemám styl jako všechny ostatní. můžu to křičet - nejsem jako ostatní . jsem taková jako si mě vysnila moje maminka (osoba, kterou nadevše miluji:-*) >> ta hodná holka se smyslem pro humor - ta která řeší všechny problémy jednou zadní a všichni jí mají problémy. bohužel, jsem jí zkazila ideály už v páté třídě, když jsem dělala zkoušku na gympl a nedostala jsem se - jsem prostě hloupá. to, že jsem slušně vychovaná se jí splnilo. to, že chodím jakžtakž jako ona se jí taky splnilo ale docílila jen toho, že se necítím sama sebou. možná se měním ale proč bych nemohla. možná se mi líbí jedno tričko a druhý den ne, ale proč bych si ho nemohla koupit ?anyny má zase trapný myšlenkový pochody - schovej se.

do školy jsem dneska nešla. bolí mě v krku - mám totiž něco s nosohrtanem nebo co (:D) však na májku jsem se těšila celý týden a tak jsem musela jít - zpívala jsem u klavíru ale vůbec mi to nešlo protože jsem nachlazená a myslím, že zítra nebudu moct mluvit protože jsem zrovna zpívala duet Somebody That I Use To Know - doufám, že to píšu správně protože se mi to absoluně nechce hledat ale tak doufám, že je to správně.

prý se do naší třídy nastěhoval nějaký nový žák z Plzně - haha. ani nevím proč to píšu protože je mi to jedno (:P). jak mi kámoš povídal tak se mu líbí kozatky a prdelatky - což já nejsem a stejně .. co jsem slyšela není vůbec můj tip ale tak napíšu jakej je (Y).

teda prdelatka jsem páč mám hroznou prdel - teď jako nevím, jestli se s tím dá něco dělat a musím si dát za úkol každý den 20x sedy lehy protože moje břicho - pojmenujme ho superšpek - prostě samo od sebe nechce zhubnout. a to jsem ho tak dlouho přemlouvala.

tak já jdu do haján ...

tak budu psat bez carek a hacku

28. april 2013 at 8:39
{ do volitelnyho boxu jsem nastrkala nejake songy ktere by se vam mohli libit - stoji za poslechnuti } myslim, ze jsem svou orintaci ohledne hudby docela zmenila protoze se mi zase zacal libit jiny styl . to dokazuje to, ze je tam i country uslysis na pisnicce " Jolene " zpiva ji Cyrus ale ma konecne normalni hlas a tu pisnicku si musite pustit aspon 2x aby se vam zacala libit. myslim, ze hodne z vas uz ji urcite slyselo ale me se zacala libit az ted.

premyslim, jak udelat ten novy pokoj. chci aby byl originalni a abych se do nej rada vracela. bohuzel jsem ale zvykla na maly prostor a veci nejak usporadane - treba si musim poradit s hnedou zdi - cerstve vymalovanout. ja bych si takovou barvu nidky nedala. zase se mi ale libi, ze je tam [ nemela bych rikat tam ale spis doma ] i takova policka a vedle ni je zapinac. ty ho zapnes a ta policka sviti ze spoda a tatinek mi slibil, ze mi koupi manzelskou postel - wohoo.

omlouvam se, ze zatim neodpovidam na vase komentare - tedy zatim jsem si neudelala cas na ten Denny coz me tedy hodne stve ale jakztakz stihnu napsat clanek. dneska jeste musim stihnout vybalit vsechny krabice abych vubec nasla svou tazku a napsat slohovku na tema " Babiccino udoli " . silene zajimave tema, nemyslite ? vtip.

ja nevim proc ale hrozne moc me bavi psat dlouhe clanky - docela nudne . jen pro me protoze potom je budu cist a budu vzpominat. taky milujete vzpominky ? ty nam nikdo nevezme. at budou smutne, vesele nebo jen normalni. budeme je povidat vnoucatum, detem a oni se nam budou smat.

ted jsem zrovna u babicky a stve me jak mam z na klavesnici miste y . nechci ji to menit tak jsem si to prepnula na anglickou klavesnici . takze nejdou hacky ani carky . pak si taky musim davat nejhorsi kvalitu pisnicek na youtubu aby mi vubec hrali a nezasekavali se. a jak se vlastne mate ? ted je prave 9:01 za dve hodiny budu moct jit tedy domu a zacit rozbalovat krabice a jeste vic se nastehovat do sveho noveho domova.

k obedu budou rizky - hahaha. u nas ve meste jsem objevila [uz davno ale celou dobu jsem si davala jen horkou cokoladu - kterou maji vyborou] kavarnicku a zacala jsem si tam davat jahodovy koktejl a jsem do nej asi zamilovana protoze na nej furt myslim.

aktualizováno:
sedím u stolu v novém pokoji. cítím se báječně nejen kvůli tomu, že jsem na svůj pokoj hrdá ale taky hlavně protože už to máme za sebou. officiálně bydlíme. officiálně tomu musím říkat domov. přestěhovali jsme se klidně. zítra mě čeká první jízda autobusem do školy.

vedle sebe mám bebe řez s jahodama který jsem dělala a za ním stojí hrnek s pitím z automatu který má táta v práci asi tam za ním budu lézt víckrát protože kdo má u sebe doma automat ? absolutně nej nej nej. snažím se sesmolit svou slohovou prácí ale jak vidíte [podle toho, že píšu na blog] moc mi to nejde a nebaví mě to.
ale já to musím udělat. poslední termín je do úterý. agrrr. [♥]

jak se anyny přestěhovala.

27. april 2013 at 19:03
ráno jsem vstávala v 6°° ( jakože pro mě celkem nadlidský úkol protože jsem stěhovala do 22:00 a byla jsem hoodně rozlámaná - teda furt jsem ) a mz jsme furt jezili tam a zpátky a konečně jsem poznala Lucky přítele. hrozně moc mě to bavilo a nakonec jsem šťastná, že máme nějakou změnu. je to tam parádní.

a tak jsem před nim mluvila o chlápkovi v oblečku ženský.

25. april 2013 at 18:13
fufufufu, po dlouhé době D E N Í K .
pamatujete si na pana T ?? tady, tady a tady jsem o něm psala . už hrozně dlouho jsem ho neviděla - ikdyž chodí na školu vedle nás. no a prostě dneska, když jsme měli odpoledku tak jsme šli do krámku si koupit colu s kámoškou. jak bývá naším zvykem v pekastu jsme si sedli a pozorovali lidi za sklem. bylo to fajn. konečně jsem si s tou kámoškou začala trochu víc rozumět. a ještě než budete vědět co se stalo napíšu vám jak to mám já se stydlivostí - já se nestydím ale jsem nervózní - takže melu kraviny ale opravdu hodně velký a ne ne ne není to roztomilý. a kámoška do mě začala pod stolem kopat tak jsem se koukla ven kdo tam jde abych se zasmála a tam šel nějakej chlápek v ženských šatech a tak jsem se začala smát a koukla jsem se na Zuzku ( to je ta kámoška ) a ona na mě nějakej divnej pohled tak se kouknu za ní a tam je pan T. se strkačkou a kouká na mě ! a co udělám ? jen jsem blbě čuměla a Zuzka na mě: ,, půjdeme, " já jsem prej řekla ,,jo" a šli jsme a mě vypadla peněženka z kapsy u jeho zadku . kámoška do ní kopla abych se u něj nezvedala a tak jsem jí jakžtakž vzala a šli jsme. já vím, že jste čekali, že mi jí zvedne nebo tak něco podobnýho jenže on si vybíral nanuka a neviděl jak mi padá. takže docela komický to bylo, no. nejlepší je asi to, že se mi už asi naštěstí nelíbí. myslim, teda . prostě se nic nestalo ale já to chci napsat. jak jsme se na sebe koukli tak se mi to úplně všechno zpomalilo a vůbec jsem nevěděla co dělám já ani nevěděla, že jsem odpověděla Zuzce jo, že půjdeme. prostě mimo-.-nejsem balička.

a pořád jsem se neusmířila s Andr. prostě já nemůžu mu odpustit ...
je mu je to stejně jedno. dneska byl venku s Denisou .

třídní video

23. april 2013 at 20:09
štvou mě ale jsou holt nejlepší třída na světě :-*

aktovky do školy

22. april 2013 at 20:02
hrozně si přeji nějakou normální tažku do školy. teď mám takovou hnědou se zelenýma prouškama a je ... hrozná . má totiž dvě díry - haha, nevím jak to mám říct prostě dvě patra jestli mě chápete a ikdyž tam nic nemám tak je hrozně nafouklá a já si připadám jako prvňáček který jde do první třídy. pak jsem chtěla nosit kabelku do školy ale tu mi mamka nedovolila protože bych si prej skřížila páteř. tak jsem se rozhodla, že si prostě musím koupit nějaký pořádný. jenže tady žádný nemají a tak se aspoň nechám inspirovat obrázky z we♥it
Tumblr_mlbe1bb8ew1rjtdcco1_500_large

společenskost

22. april 2013 at 15:26
Tumblr_me1u5djyk21qa4e2fo1_r2_500_large
občas slýchám a čtu o tom jak jsme : nespolečenští.
někdo má společenskost od narození. někdo si jí hold musí budovat . hlavně si nemyslete, že je to vlastnost která se nedá naučit. ani já když jsem byla menší ( jsem furt malá proto říkám menší ) tak jsem hned když jsem přišla na hřiště nenašla si nějaké kamarády. byla jsem ta tichá která se drží máminy sukně.

první krok jak být společenská je ten, že se nebudeš vyhýbat kontaktu se seznamovat.
druhý krok je ten, že budeš zkoušet uhádnout na první pohled člověka co ho asi baví takže jdi po ulici a koukej na různé tipy lidí. sleduj jak se chovají a jaké asi budou jejich zájmy a o čem by si s nima mohla mluvit. nemá nějaký kluk třeba placku na tričku nějaké skupiny ?
třetí krok je ten, že se budeš hodně bavit s rodiči, sourozenci, tetičkami a strýci o čemkoliv co tě napadne. zkus aby nebylo trapné ticho.
pátý krok je ten, že se přihlásíš do nějakého kroužku - možná ten který tě už delší dobu láká. seznámíš se s novými lidmi kteří budou mít stejný zájem a tam je nejlepší navázat nějaké téma k rozhovoru.
šestý krok, pamatuj si, že pokud se ztrapníš nesmíš to přestat zkoušet dál. určitě ten druhý neocenil tvou snahu se s ním bavit - nějaký pitomec který neměl zrovna náladu.

lidi jsou na světě aby jsme si s nimi bavili a aby jsme nebyli tak sami.
nevzdávej se toho jen protože si myslíš, že nejsi společenská.
každý je společenský jen se to musí naučit.
přeju hodně štěstí.

tajemství & líčení .

20. april 2013 at 16:47
~ tajemství .
každý má nějaká ta svoje skrytá tajemství. někdy jsou malé a někdy velké. někdy se za ně stydíme a někdy prostě nechceme aby je někdo věděl. máme nějaká společná tajemství. s tajemstvím se svěřujeme lidem které milujeme. svěřujeme se nejlepším kamarádkám, kamarádům a lidem u kterých máme pocit, že se nám za ně nevysmějí a nebudou nás kvůli nim soudit. měla jsem jít na biřmování - je to takový křesťanský obřad kde by vás měl " Bůh " jakože poznat a to obnáší to, že se musíte vyříkat. vyříkat se z vašich hříchů a tajemstvích.
jelikož moje milující maminka - :D zase zapoměla na den kdy se měli jít vyříkávat všichni tak jsme měli náhradní termín. paní u kostela tam už stála a čekala na nás. zavedla nás (mě, mamku a ségru) do místnosti kde vůbec nic nebylo až na stůl a židle. paní nám řekla, že pán ke komu se půjdeme vyzpovídat tu bude za chvíly. čekali jsme cca. 3. minuty a přiběhl k nám udýchaný celkem pěknej chlap a řekl, že můžeme začít, že se omlouvá za to spoždění. první jsem měla jít na řadu já. v ruce jsem svírala svoje sepsaný hříchy a hnala se rychle za ním abych to měla za sebou. nikdy jsem na Boha nevěřila - dělala jsem to kvůli babičce a pradědovi (- o pradědovi čtete hodně takže asi proto ) . zavedl mě do větčí místnosti než jsme seděli předtím. tady se ale povalovali hračky a různé sedací vaky pro děti . řekl ať se na ně posadím a já jsem si v tu chvíly připadala jako na hanbě. zamrzla jsem a nemohla říct ani slovo on se na mě díval a po chvilce se usmál. měla jsem tendenci šáhnout papíru ale myslím, že musel být rozmáčený po tom jak se mi potila ruka: ,,já to nikomu neřeknu," řekl a dál se usmíval . začala jsem mu povídat svoje tajemství - jak jsem byla zlá na sestru, co jsem udělala a on se jen díval a poslouchal. mlela jsem pátý přes devátý abych už mohla odejít. ,,to je všechno ? " zeptal se mě po tom co jsem přestala mluvit. kývla jsem a on mi řekl, že se musím večer pomodlit a že mi Bůh odpustí.
večer jsem slyšela jak se sestra modlí. měla udělat to stejné. já jsem to neudělala. nevěřím na Boha ale bylo mi báječně po tom, co jsem to někomu řekla.
~ líčení
nikdy jsem se nelíčila a ani nechci nějak začít. bavili jsme se o tom s jessie - po tom co jako velká holka začala používat řasenku a já jsem už dýl chtěla taky ale potom jsem o tom začala přemýšlet - jo, přemýšlím o takových kravinách a já začít nechci. nejen, že by byl můj obličej nepříjemně naoranžovělý a řasenku bych měla po škole po celém obličeji. na líčení prostě nemám talent. ani moje maminka se nelíší - nalíčí se vždycky jen na ples nebo když jde s holkama a taťkou na diskotéku - a mě se to na ní nelíbí. podle mě je přirozeně krásná ikdyž si nemyslí totéž. takže abych to shrnula : líčit se už nechci. nechci ztrácet čas s patláním řasenky na obličej - ikdyž je to podle mě zbytečné. nechci si nějakou tužkou na oči zvětšovat nebo kajatovat ( haha, nevim jak se tomu říká ) oči. prostě teď jsem ráda sama sebou. jsem ráda jaká jsem . jsem ráda za svoje chyby které jsou víc než nepřehledné. jsem ráda za to jak mam velkou prdel a ostatní se mi za to smějou. je mi jedno, že když se na sebe koukám v kabince stojí mi vlasy a jsem červená od všech beďárů. nevadí mi, že mám divně zatočený nos - je to nos který jsem sdědila po tátovi a jsem na něj setsakra pyšná.

nikdo není perfektní.

JAKÉ JSOU VAŠE CHYBY ? LÍBÍTE SE SAMI SOBĚ ? MÁTE NĚJAKÉ TAJEMSTVÍ ? ŘÍKÁTE JE NĚKOMU ?
mimochodem: na tich animacích jsem ještě v pyžamu :-* :'-D :-D

summer

20. april 2013 at 13:04
taky se už tak šíleně těšíte na léto :-* ? já hrozňácky moc.
pár obrázků z we <3 it
5772604368_0fa3c8dab9_z_large

Šaty dělají člověka.

20. april 2013 at 12:38
co jsem si koupila ?
- zelené tričko s rukávama jako "krajkou" [199,-]
- bílé tričko s šedými rukávy [199,-]
- naušnice v tvaru květů [152,-]

můj zpocený face potom co jsem běhala po obchoďáku -.-!